Disco
Disco je žánr taneční hudby, který se vyvinul v afro-americké, hippie a hispánské komunitě na konci šedesátých let.
Mezi charakteristické znaky disco patří ustálený „Four-on-the-floor“ rytmus, šestnáctinový či osminový hi-hat činel prokládaný synkopickými linkami elektrické baskytary, užívání smyčcových a dechových nástrojů, elektrického piána a kytary. V disco skladbách se obvykle vyskytují také latinsko-americky orientované bicí (s prvky salsy, rumby, samby). Bohaté hudební pozadí zahrnující orchestrální nástroje, jako je například flétna, jsou často používány pro různá instrumentální sóla. Hlavní kytara je málokdy použita, na rozdíl od rockové hudby. Případným dalším znakem je i příležitostné použití staccata.
Mezi škálu známých disco interpretů patří například Bee Gees, Donna Summer, Jacksons, Chic či KC & The Sunshine Band. Z těch evropských je to například ABBA, Amanda Lear či Boney M.
Historie
Disco má hudební kořeny v pozdější soulové hudbě, především v Philly soulu a NY soulu (oba tyto soulové žánry pramení z Detroit soulu – též známý jako Motown sound). Do disco hudby se přes Philly soul dostala také latinsko-americká perkuse, a stala se prominentní částí pozdějších disco písní v sedmdesátých letech.
Původ slova
Slovo „disco“ je vlastně zkrácené slovo „diskotéka“. První diskotéka (v originálu: „discothéque“) se objevila v roce 1941. V takové diskotéce (přesnější překlad: noční klub) ani nevystupovaly kapely, namísto toho se zde pouštěla hudba přímo z vinylových desek.