Electro (může být i Electro-Funk či Contemporary Electro) je žánr post- disco elektronické hudby, který je ovlivněn použitím syntezátoru TR-808 a funkem. Tento styl zaznamenal obrovský boom v 80. letech a do dnešních dnů se rozvětvil a rozvíjel do dalších hudebních směrů jako např. Miami Bass, Electro Bass, Freestyle, Breakbeat atd. Electro je charakterizováno použitím víceméně elektronicých hudebních přístrojů typu vocoder, aj.

Historie

Electro je ostře vyhraněný styl hudby i přesto, že si pod ním dnes spousta lidí představuje elektroniku všeho druhu, od House až po Electro-Clash. Je to styl hudby, jemuž dala vzniknout německá skupina Kraftwerk, které se také příkládá zásluha za zrod moderní elektronické hudby vůbec. Opravdový boom ale nastal v 80. letech, kdy electro vystřídalo disco v pop music, dalo vzniknout žánru Detroit Techno (nebo Classic Techno), ze kterého potom vznikla dnes známá a bohatá větev stylu známého jednoduše jako Techno a určila nový směr, jakým se bude celá 80. léta ubírat Hip Hop. Tohle všechno hlavně díky nové generaci syntetizérů a automatů, které byly oproti dřívějším elektronickým nástrojům tak, jak bychom dneska řekli Plug-n-Play (zapoj a hraj). Mezi nejznámější nástroje patří zajisté automatický bubeník Roland TR 808 a syntetizér Jupiter 8, které se vyrábějí dodnes. V dnešní době je electro śtylově velice rozvětvenou záležitostí, vzhledem k tomu, že se prolíná v obou hlavních větvích dnešní elektronické muziky a těmi jsou Breakbeat a Techno. Electro je tak variabilní a experimentální záležitostí, kde se meze opravdu nekladou, že je možné ho zkloubit s jakýmkoliv dalším hudebním stylem. V dnešní době jsou známy tzv. původní a základní proudy, jako jsou například Classic Electro (tzv. 808 beat), Electro-Hop (Hip Hop 80. léta), Electro-bass (Melodičtější Miami Bass), Detroit Techno (Electro-Techno), Freestyle (základ klasického electra s latinským nádechem a ženským zpěvem) a Nu-Electro (Industrial-Electro). Dále můžeme najít všelijaké odrůdy a kombinace jako electro-metal, electro-trance apod.

Hip hop je druh populární hudby a také novodobý taneční styl. Je tvořen ze dvou hlavních elementů, jimiž jsou DJing a rap. Hiphopová hudba vzniká spojením rytmů mixovaných DJem a veršů, které do nich vkládá rapper (též označovaný jako MC=Microphone Controller). K již zmíněné hudbě, ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projev známý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance. Za pátý element je považován beatboxing.

Historie

Hiphopová kultura vznikla na počátku 70. let 20. století v USA v černošských ghetech jako spojení jamajských a amerických vlivů. První zmínky o hiphopové kultuře pochází z Bronxu, v New Yorku. Další důležitou základnou bylo Los Angeles. Rozvíjel se zde směr, který oslovil mnoho mladých lidí, zejména afroameričanů – breakbeat. Tento styl hudby využívá tzv. zlomové okamžiky (proto break). Zakladatelem tohoto směru byl jamajský DJ Kool Herc, který se v roce 1967 přestěhoval z Jamajky do New Yorku. Přinesl s sebou jamajský způsob zpěvu tehdy známého jako toasting, který lze charakterizovat jako recitování improvizovaných veršů do rytmu reggae.

Mezi první z komerčních hip-hopových skladeb řadíme Rapper’s Delight (, 1979) dnes již zaniklé skupiny Sugar Hill Gang a The Breaks (, 1980) od Kurtise Blowa. Skladba Rapper’s Delight šla tak na odbyt, že se výsledná cifra zastavila až na čísle 2 000 000. Komerce na sebe nenechala dlouho čekat, a tak se dostavili dnes opět neúčinkující, ale dříve zbožňovaní Run D.M.C. Run D.M.C. se proslavili nejen svoji hudbou; jejich oblečení (od dříve jen sportovní značky Adidas) v kombinaci se zlatými řetězy a jinými módními doplňky stanovilo styl pro další hiphopové generace a zavdalo vzor oděvním firmám, které se bleskurychle této vlny chytly a svezly se na vlně hiphopu. Prodejností předčili i Sugar Hill Gang, neboť jejich alb bylo prodáno na 3 miliony kusů.

Drum’n’Bass je hudební styl elektronické hudby vzniklý na počátku 90. let 20. století. Pro tento styl jsou charakteristické převážně instrumentální skladby, založené na výrazné basové lince spolu s bicími – od toho se odvíjí i původ jména stylu – anglicky Drum’n’Bass = buben a basy (basová linka). Tyto linky bývají někdy doplněny o další vokální či instrumentální samply. Drum’n’Bass je oblíben mezi DJi, pořádají se taneční party zaměřené pouze na tento styl hudby (např. DrumHouse).

Kořeny

Drum’n’bass se vyvinul a neustále se vyvíjí z různých hudebních stylů. Jelikož je nemožné plně porozumět historii drum’n’bassu bez základní znalosti těchto hudebních stylů a kultur, krátce bude o nich v tomto článku zmíněno.

Reggae

V raných šedesátých letech začali Rastafariani na Jamajce tvořit hudbu s prvky z Karibské hudby a soul, kterou nazvali ska. Později bylo tempo ska zpomaleno a tím vzniknul nový styl nazývaný reggae. Umělci do své hudby vkládali své náboženství, globální problémy, lásku a ještě mnoho dalšího. Ještě později se z reggae vyvinul nový hudební styl nazývaný ragga, který byl více elektronický a obsahoval více skatových vokálů. Ragga a reggae byly prvními a hlavními styly, které daly vzniknout drum’n’bassu. Silně zapuštěné kořeny černé kultury z Jamajky se v dnb promítají po celou dobu jeho existence.

Rave (nebo také Breakbeat Hardcore) je ambivalentní výraz z hudební terminologie. Místo vzniku tohoto undergroundového hnutí je Velká Británie, avšak častější význam charakterizuje hudební styl spojený s tímto hnutím.

Dalším významem je také Rave party, termín používáný pro taneční zábavy (většinou celonoční) s rychlou elektronickou hudbou a světelnou show. Na těchto party hrají DJs různé styly hudby, např. Trance, Techno, Tekno, D’n'B,

Vznik

Začátek hnutí se datuje přibližně na konec 80. let 20. století. Tou dobou přiváželi američtí DJs nový hudební a taneční styl House Music a také Techno, resp. Acid House do Evropy, nejprve na Britské ostrovy, kde se v komunitě tanečníků ujal termín Rave (šílet, bouřit). Po Velké Británii začaly jezdit tzv. sound systemy, skupiny lidí vlastnící zvukovou aparaturu, mající své DJe i svou vlastní kulturu a komunitu.

Hudební vývoj

1989, 1990

Pokusíme-li se zmapovat hudební vývoj stylu Rave, zjistíme, že na počátku to byl zejména Acid House. Ten se ovšem ve Spojeném království více smísil s Garage House a výsledný zvuk byl de facto konjunkcí: dancefloorové skladby obohacené o syrové elektronické zvuky (např. syntezátor Roland TB-303).

1991, 1992

Jistý vliv na Rave ovšem měla i ostrovní Hip hopová scéna: v roce 1989 vyšel singl £20 To Get In projektu Shut Up And Dance, jenž zřejmě jako první přinesl nový fenomén, který naprosto změnil tvář nejen taneční hudby: místo pravidelného rytmu bicích automatů (Roland TR 808, Roland TR 909) nahrávka přinesla samplováním zrychlený Hip hopový breakbeat. Skutečnou horečku tohoto vlivu prodělal Rave až v roce 1992, kdy se tyto breakbeatové nahrávky dále zrychlovaly (zhruba 135 – 155 BPM) a výsledný zvuk byl energičtější, v terminologii se někdy vypomáhalo adjektivem Hardcore (Rave). Basový syntezátor Roland TB-303 se začal používat také k tvorbě hlubokého basového zvuku, producenti přejímali melodické motivy z Reggae a Dubu (včetně samplování starých Reggae nahrávek) a začaly se proto nově používat termíny (Ragga) Jungle a Drum and Bass s cílem co nejvýstižněji popsat nový styl.

Disco je žánr taneční hudby, který se vyvinul v afro-americké, hippie a hispánské komunitě na konci šedesátých let.

Mezi charakteristické znaky disco patří ustálený „Four-on-the-floor“ rytmus, šestnáctinový či osminový hi-hat činel prokládaný synkopickými linkami elektrické baskytary, užívání smyčcových a dechových nástrojů, elektrického piána a kytary. V disco skladbách se obvykle vyskytují také latinsko-americky orientované bicí (s prvky salsy, rumby, samby). Bohaté hudební pozadí zahrnující orchestrální nástroje, jako je například flétna, jsou často používány pro různá instrumentální sóla. Hlavní kytara je málokdy použita, na rozdíl od rockové hudby. Případným dalším znakem je i příležitostné použití staccata.

Mezi škálu známých disco interpretů patří například Bee Gees, Donna Summer, Jacksons, Chic či KC & The Sunshine Band. Z těch evropských je to například ABBA, Amanda Lear či Boney M.

Historie

Disco má hudební kořeny v pozdější soulové hudbě, především v Philly soulu a NY soulu (oba tyto soulové žánry pramení z Detroit soulu – též známý jako Motown sound). Do disco hudby se přes Philly soul dostala také latinsko-americká perkuse, a stala se prominentní částí pozdějších disco písní v sedmdesátých letech.

Původ slova

Slovo „disco“ je vlastně zkrácené slovo „diskotéka“. První diskotéka (v originálu: „discothéque“) se objevila v roce 1941. V takové diskotéce (přesnější překlad: noční klub) ani nevystupovaly kapely, namísto toho se zde pouštěla hudba přímo z vinylových desek.

Hudba (od slova housti, hráti) je termín, který označoval hru na strunný nástroj (odtud hudebník). Později se termín začal používat ve stejném kontextu jako muzika (odtud muzikant).

Definice

Hudba je organizovaný systém zvuků. Výběr zvuků, jejich rytmické členění a jejich uspořádání určují kvalitu, funkci a estetické působení hudby. Toto estetické působení hudby se může uplatnit pouze v rámci historicky proměnných pravidel a dobového vkusu. Hudba byla velmi dlouho vázána na ritus a za samostatné umění byla uznána poměrně pozdě.

Odborná disciplína, která zkoumá hudbu a vše, co je s ní spojené, se nazývá muzikologie nebo též hudební věda.

Teorie o vzniku hudby

Existuje mnoho různých teorií o vzniku hudby. Vzhledem k tomu že na rozdíl od ostatních druhů umění se u hudby nelze příliš spolehnout na přímé důkazy, jsou tyto teorie nutně částečně spekulativní. Existují následující názory:

• Hudba se vyvinula napodobováním zpěvu ptáků, respektive přírodních zvuků obecně. Její povaha je tedy mimetická. Pro tento pohled hovoří pojetí hudby v některých primitivních kulturách.
• Hudba vznikla jako doprovod společné práce. Rytmická složka hudby pomáhala udržovat pracovní tempo.
• Hudba se vyvinula společně s řečí. Tato teorie je založena na povaze tzv. tónových jazyků (například čínština), kde se význam vyjadřuje velkou měrou pomocí melodie.

Ačkoliv pro žádnou z těchto teorií neexistují nezvratné důkazy, je třeba si uvědomit, že se navzájem nevylučují. Je tedy možné, že platí více než jedna. Důvodem odlišného pojetí hudby v různých kulturách může být také právě rozdílný zdroj jejího vzniku.

Trance (česky trans) je žánr elektronické taneční hudby, který se začal vyvíjet počátkem 90. let 20. století. Domovem mu je Nizozemsko, odkud se v průběhu let šířil dál do Evropy (zejména Německa) a světa (hlavně USA).

Trance bývá popisován jako melodický styl s více či méně volnou formou vycházející z kombinace techna a housu ^[zdroj?]. Nehledě na jeho přesný původ je trance považován za významný pokrok v oblasti postmoderní taneční hudby. Opakující se základní motiv se během skladby zároveň rozvíjí ve mnohovrstevnatou melodii. Vzniklá hudba pak silně závisí na kompozici, která musí udržet vše přirozené a zároveň bezmyšlenkovitě se neopakující. Bicí mohou být rázné, ale není jim kladena taková důležitost, jako např. u drum’n'bassu nebo techna.

S šířením tohoto druhu hudby došlo i k jeho diferenciaci a vzniku subžánrů, například Uplifting Trance, který obsahuje často melancholické či euforické melodie velmi příjemné k poslechu (interpreti: Sean Tyas, Adam Nickey, či např. Above & Beyond) , Progressive Trance, který se melodičností a snivostí blíží k Dreamu (např. Lolo, Arnej, Kirsty Hawkshaw), Goa Trance, Tech-Trance, jehož atmosféra se mnohdy přibližuje k žánru Techno (Yoji, Randy Katana, Greg Nash, Bryan Kearney), Acid (Kai Tracid) a mnoho dalších směrů.

Tvůrci a současnost

Mezi nejznámější trancové skladatele a protagonisty patří například holandští Tiësto, Armin van Buuren, Ferry Corsten, Rank 1, Svenson & Gielen, němečtí Paul van Dyk a ATB nebo třeba Američan německého původu Markus Schulz. V těchto zemích se tomuto hudebnímu stylu také nejvíc daří a pořádají se masové akce jako Trance Energy, Sensation White, a poslední dobou začínají samotní DJové dělat své vlastní velké akce jako např. Armin Only nebo Full on Ferry, Masquerade v podání Ferryho Corstena. S tímto nápadem přišel zmiňovaný Tiësto v roce 2003.

Jungle je hudební styl, který se vyvinul ve Velké Británii v 1. pol. 90. let 20. stol. z Rave a obvykle je považován za zaměnitelný s Drum’n'Bass. Mezi těmito styly nejsou významnější zvukové rozdíly. Často je pojem Jungle spojován se staršími materiály z první poloviny 90. let (ovlivněnými Ragga a jinými černošskými vlivy), Drum and Bass je v podstatě pokračovatel Jungle, čerpající z jeho populárnosti, s novějšími hudebními prvky. Ačkoliv se oba termíny začaly vyskytovat zhruba ve stejnou dobu (1991 – 1992), jejich používání ovlivňovali zejména hudební publicisté, pro něž měl pojem Jungle zřejmě podobnou konotaci jako (nežádoucí) Rave. To byl patrně důvod, proč se přibližně od roku 1996 používalo téměř výhradně označení Drum’n'Bass a termín Jungle byl zapomenut. Pro některé je Jungle jen zkratkou pro Ragga Jungle (sporadicky též Jungle Techno) – původní termín, kterým se zrychlené breakbeatové skladby označovaly na začátku 90. let 20. stol. Svého vrcholu dosáhl Jungle v létě roku 1994, kdy se do britské UK Top Ten nejprodávanějších singlů dostaly skladby Original Nuttah (UK Apachi and Shy FX) nebo Inner City Life (Goldie presents Metalheads).

Strukturu Jungle tvoří zrychlený, často vrstvený breakbeat, silná melodická (nejčastěji syntetická) Reggae basa a divoké syntezátorové staccato, to vše doplněno Raggamuffin vokálem či nejrůznějším samplováním.
Známá jména:

• Goldie
• Aphrodite
• Shy FX
• Remarc
• Booyaka Crew
• DJ Dextrous
• M-Beat
• Top Cat
• Soundman
• Elizabeth Troy
• DJ Nut Nut
• Potential Bad Boy
• Dj Hype

Známá vydavatelství:

• Metalheadz
• SOUR (Sound Of The Underground)
• Full Cycle
• Tekhed
• Jungle Sky
• FFRR (Full Frequency Range Recordings)
• Mo´s Music Machine
• V Recordings

Freetekno je název pro hudební styl a s ním spojenou scénu.

Hudebně je freetekno undergroundová odnož techna, má velký „zkreslený“ basový rytmus, který se pohybuje v rozmezí 170 a 210 BPM. Jeho takt se zřídka kdy zastaví a pokud se tak stane, tak jen na 4 až 16 dob. Většinou není příliš bohaté na tóny a zaměřuje se spíše na rytmus a „pohyb“. V dnešní době se však u freetekna čím dál tím častěji objevují harmonické melodie. Dále pak obsahuje nejrůznější syntetické zvuky a samply.

Freetekno scéna je silná subkultura fungující na DIY principech. Freetekno hudba i scéna bývají v ČR označovány také obecnějším názvem „techno“, který je ovšem matoucí a přesně nevystihuje správný význam.

Největším českým freetekno festivalem byl CzechTek.

Freetekno scéna

Freetekno scéna zahrnuje v Čechách desítky tisíc příznivců a funguje na nevýdělečném základě. Akce jsou organizovány dobrovolně a pokud je vybíráno vstupné, slouží pouze na pokrytí nákladů. Kromě hudby zahrnuje tato subkultura i další prvky: osvětlení akcí (typické jsou silné stroboskopy), výzdoba záhadnými obrazci na plachtách, videoprojekce, žonglérská vystoupení a fireshow.

Základem freetekno scény jsou soundsystémy (také Tribes – kmeny), volná seskupení lidí, kteří společně vlastní hudební aparaturu a dodávky nebo nákladní auta k její přepravě. Jednotlivé soundsystémy nebo jejich skupiny jsou jádrem freetekno party a mají největší podíl na její organizaci. Mezi nejznámější české soundsystémy patří Cirkus Alien, Komatsu, Metro, NSK, Oktekk a Strahov.

Hlavní událostí roku je teknival, freetekno festival pod širým nebem otevřený pro všechny freetekno umělce. Český teknival nese název CzechTek, koná se každoročně v červenci a účastní se ho desítky tisíc lidí z celé Evropy. Free party jsou menší akce, omezené zpravidla na jednotlivé soundsystémy. Vlna těchto akcí po celé ČR se koná pravidelně koncem dubna. Během roku probíhá mnoho dalších free parties pod širým nebem nebo v klubech, hospodách a různých opuštěných budovách.

Techno je subžánr elektronické taneční hudby, který vzniknul v 80. a plně se rozvinul v 90. letech 20. století. V techno hudbě je (jako u většiny druhů elektronické taneční hudby) kladen důraz na výrazný rytmus (založený zejména na monotónním střídání úderů basového bubnu a hi-hat) a rychlé tempo, přičemž prakticky veškeré používané zvuky jsou generovány elektronickými hudebními nástroji a přístroji. Podstatou techno hudby je opakování určité hudební jednotky, což v posluchači vytváří pocit určitého napětí a dokonce může vyvolat jistý druh extatického tranzu. Techno hudba je v drtivé většině čistě instrumentální, skladby obvykle postrádají klasickou strukturu používanou v pop music (sloka/refrén), používané zvuky nijak nepřipomínají běžné hudební nástroje a melodie se zde objevují pouze zřídkakdy. Mezi další subžánry elektronické taneční hudby patří např. trance, rave, jungle, freetekno, electro, drum´n´bass apod.

Původ

Techno vychází z elektronické avantgardní hudby 70. let, zejména z tvorby skupin jako jsou Kraftwerk, Tangerine Dream nebo Cabaret Voltaire.

Za zakladatele tohoto hudebního stylu bývají nejčastěji označováni detroitští DJs Derrick May, Juan Atkins nebo Kevin Saunderson, kteří v polovině 80. let začali v detroitských disco klubech hrát rytmickou, čistě elektronickou hudbu s tím, že pomocí dvou gramofonů a mixážního pultu spojovali (mixovali) a prolínali jednotlivé skladby mezi sebou, čímž vznikal nepřetržitý ucelený proud (mix nebo také set) techno hudby. Toto mixování má svá pravidla – DJ musí umět srovnávat rytmy a tempo skladeb, pracovat s náladou setu, přizpůsobit výběr skladeb prostředí apod. Mezi první významné propagátory techna v Čechách patří bývalý chrudimský DJ Aleš Bleha, který se počátkem 90. let soustředil hlavně na klubovou scénu.